Festival hudebních nástrojů... - Klub kultury Uherské Hradiště

Festival Hudebních Nástrojů Lidových Muzik prezentuje jejich škálu používanou v tradiční hudbě různých etnik, srovnává společné znaky a rozdíly nástrojů, zachycuje časový oblouk jejich vývoje a uplatňování v etnografických regionech České republiky, Evropy či ostatních světadílů. To vše s vědomím, že přinejmenším od druhém poloviny 20.stol. je tradiční hudba v její původní existenci v procesu zanikání a nyní žije v odvozeném a uměle pěstovaném tvaru s přijímáním nových stylových podnětů a střetáváním s novodobými proudy jiných hudebních žánrů. Zcela logicky se též proměňují herní a zpěvní příležitosti v jejich autentických funkčních tradicích. A všechny tyto tvary a podoby náš festival ve své historii přinášel.

Každý jeho jednotlivý ročník byl obsahově zaměřen na různé skupiny a typy nástrojů, nebo byly vymezeny regionálně či námětovými okruhy: Musica per salterio – II. světový festival cimbalistů díky Ludvíku Kunzovi, Strunobraní – strunné nástroje, Zpívání medové – lidský hlas, Ovíněné instrumenty – nástroje vinařských regionů, Hudba z hor – nástroje horalů, Hosti hudci – hudecké rody, Brnkačka – drnkací lidové nástroje, Vzpomínky na budoucnost – výhledy tradiční lidové kultury v 21. století, Paste sa, ovečky – hudební tradice pastýřských kultur, Láska a vojna – téma těchto protikladů v lidové písni, Musica aqua – písně s náměty o vodě, Zlidovělá duchovní píseň – duchovní písně v lidové tradici, Majstré – to nejlepší z předchozích ročníků, Kytice z národních písní – hudba národů a národností žijících v ČR a výročí Františka Bartoše, Od Hradišťa města – k 750. výročí založení a jubilea primášů J. Kubíka, J. V. Staňka, V. Volavého a J. Petrů a cimbalisty J. Čecha, Nástroje národů světa, Hudba Visegrádu, Slovanstvo ve svých zpěvech – a jubileum Samko Dudíka, Prvéj a včíl aneb Proměny lidové hudby v čase, Hudba pod nohy aneb Jak se k tanci hraje, Apollón a Pan aneb O nástrojích drnkacích a píšťalách, „Za plotem" přinášející muzikantské pohledy do vzdálených krajů - Moldavska, Maďarska, Makedonie, Srbska, Slovenska, Rumunska, Ukrajiny a Bulharska, Jak ta banda pěkně hrá, Ženičky milé – písně a hudba v ženském podání, Různí se různí aneb Na východ od muzikantského ráje, nebo loni Teče voda teče aneb písně národností První republiky..

V různých ročnících se dle potřeby měnila struktura festivalu. Nejčastěji ji tvořily pořady v barokních prostorách zámku Buchlovice (programové besedy s propojením hudby a uměleckého slova), uherskohradišťské Reduty (galaprogramy tematické výstavy), renesančního ostrožského zámku (matiné na nádvoří) a zámku Magnisů ve Strážnici (poslechové pořady z hudebních archivů ve výstavní síni s lidovými hudebními nástroji). Pořady v Hradišti, Ostrohu a Strážnici také často propojovala plavba lodí po Baťově kanále s muzikami. Mnohé z pořadů nabízely také kvalitní programy ve Slovácké búdě, hrálo se také v historické chalupě v Topolné, v Knihkupectví Portal, na Masarykově náměstí atd. V různých programech festival představil zástupce lidových nástrojů ze všech kontinentů, vyjma Antarktidy. Tradičně jsou součástí festivalu také tematické výstavy výtvarníků a fotografů.

Mgr. art. Jan Maděrič, dramaturg festivalu