Chodby Reduty ožily v páteční podvečer čilým ruchem výstavy Metropole uherskohradišťského designéra Michala Maliny. Slavnostní vernisáž přilákala velký počet zájemců o umění z řad veřejnosti a přátel autora. Výstava 20 obrazů inspirovaných geografií je v uherskohradišťské Redutě k vidění do 12. dubna. 

Celou fotogalerii můžete zhlédnout ZDE.

Své Metropole nám přiblížil sám autor:  

Co z Tvé tvorby na výstavě Metropole uvidíme?

Návštěvníci spatří asi dvacítku převážně nových děl z posledních dvou let. Jedná se o obrazy abstraktního charakteru, které jsou však silně inspirovány krajinou, někdy i konkrétní lokací. Krajiny jsou téma, kterým se zabývám delší dobu. Nahlížím na krajinu z ptačí perspektivy a postupně z krajin inspirovaných satelitními snímky většího území a zaměřenými spíše na přírodu teď jako bych „zoomoval“ a přibližoval se pohledem více k detailu. 

V poslední době mě fascinují města a aglomerace, tak jsem se rozhodl výstavu nejprve pracovně nazvat Metropole a u názvu jsem už zůstal. K vidění bude i jedno konkrétní město – Uherské Hradiště, a to ve třech různých pohledech. Nebudou tam jen města, ale i krajiny, tedy i pole – pruh země, který odděluje území města od území přírody. Takže se „metropole“ stává jakousi slovní hříčkou.

Má některý obraz pro tebe na výstavě zvláštní význam? 

Nejdůležitější obrazy jsou pro mě zde tři podoby Hradiště. Jsou z cyklu Uherské Hradiště v čase. První představuje původní vzhled města v době jeho vzniku, druhá podobu současnou. Poslední pak širší záběr Uherské Hradiště a okolí, ta je zbrusu nová a veřejnost ji poprvé spatří právě na výstavě, která je mou první samostatnou výstavou v rodném městě. Ztvárnit Hradiště mě napadlo i v souvislosti se 100. výročím založení státu.

Jste výtvarnická rodina, probíráte spolu někdy svou tvorbu? Co říkají na Metropole? 
Ne vždycky se jim to zamlouvá, protože máme každý odlišný přístup k výtvarnu, ale probíráme to spolu. Na začátku mi pomohl taťka tím, že mi ukázal základní postupy. Dnes na tom stavím – experimentuju a zkouším nové materiály a techniky, pracuji se strukturami a často věci různě kombinuji, teď například s kresbou.

Jak moc jsou tvé „metropole“ reálné?
Často pochází má inspirace z reálného prostředí. Někdy je inspirace geografií a konkrétním vědeckým snímkem krajiny natolik silná, že mě baví se jí držet a někdy mám chuť si vymýšlet vlastní krajinu s e specifickými tvary a barvami. Připadám si jako stvořitel nové krajiny nebo jako její spolutvůrce.  Mám před sebou čisté plátno a na něj kladu řeky, města a ty pak dále přetvářím ve výsledný tvar.

Přiblížíš nám, jak tvoje obrazy vznikají?
K výtvarnu přistupuju z velké části jako grafický designer. Nad věcí uvažuju hlavně vizuálně a již dopředu mě napadá, jak to technologicky pojmu. Nedá se o mně říct, že je pro mě některá technika specifická. Je pro mě důležitý výsledek – vše mám v hlavě vymyšlené, ke každému obrazu si vytvářím projekt, který udává velikost, materiál i kompozici díla. Po tom pak cíleně jdu a tomu přizpůsobuju techniku. Nejsem tip tvůrce, který by během tvorby několikrát měnil dílo a přetvářel jej.

Takže vše v tvém díle je pečlivě promyšlené?
Rád lidi překvapuju propracovaností detailů a čekám, jestli si některých na první pohled skrytých detailů všimnou. Běžnou malbu je pro diváka dobré vnímat z dálky, ale já se snažím vytvářet díla, která jsou zajímavá z odstupu i při bližším zkoumání. Dá se na ně nahlížet zdálky a vnímat základní kompozici nebo zblízka nalézat detaily. Tak jako vnímáme jednotlivé struktury našeho prostoru – od vesmíru, přes planetu Zemi až k městu nebo krajině…

Promítají se tato díla i do tvého vnímání krajiny?
Díla inspirovaná realitou ve mně vytváří a upevňují vztah k dané lokalitě a můj pohled na krajinu. Třeba jsem si více uvědomil podobu Hradiště a prohloubil se jeho obraz ve mně… Cítím, že se dnes při používání navigací v mobilních zařízeních začíná ztrácet přirozená potřeba a tendence si obrazy krajiny, ve které žijeme a pohybujeme se, fixovat v paměti.