ZA PLOTEM

aneb Muzikantské pohledy do vzdálených krajů 

Účinkují: Domácí Cimbálová muzika Sudovjan, brněnské muziky Poľana a Avlija, Cimbálová muzika Friš z Ostravy.

V programu souborů a sólistů uslyšíte tradičním hudebním prostředím inspirované lidové písně z regionůSlovenska, Maďarska, Makedonie, Moldavska, Kosova, Srbska, Rumunska, Ukrajiny i Bulharska.

Pořadem provází Magdalena Múčková

Festival sleduje základní myšlenku prezentace lidových hudebních nástrojů různých etnik, srovnávání společných znaků i rozdílů, zachycení různých fází vývoje nástrojů a jejich uplatnění v kultuře národů.

Se stále ubývajícími příležitostmi uplatnění lidových nástrojů v jejich původních funkcích (signalizační, dorozumívací, magické, obřadní, společenské ap.) se vlastně omezuje jejich životaschopnost. Koncertní provozování hry na archaické nástroje je v současné době jednou z mála možností pro jejich novodobé uplatnění. Takové nástroje se objevují jak v tradičně znějících lidových kapelách tak i v různých moderních formacích se znaky etnické hudby. V předchozích letech jsme představili dudy, píšťaly, cimbály, smyčcové strunné nástroje, lidský hlas či různé další instrumenty  vymezené oblastmi a námětovými okruhy. Konkrétně se jednalo např. o tyto tematické projekty: v roce 1993 festival světových cimbalistů Musica per salterio; v r. 1994 Strunobraní -  strunné nástroje; 1995 Zpívání medové (nástroj: lidský hlas); 1996 - Ovíněné inštrumenty (hudební nástroje vinařských regionů); 1997 - Hudba z hor (mapující hudební nástroje horalů); 1998 - Hosti hudci (hudecké rody); 1999 - Brnkačka (drnkací lidové nástroje); 2000 - Vzpomínky na budoucnost (netradičně koncipovaný festival zaměřený na výhled tradiční lidové kultury v 21. století); 2001 - Paste sa, ovečky (mapující hudební tradici pastýřských kultur); 2002 - Láska a vojna (téma vojny v lidové písni); 2003 - Musica aqua (tradiční písně s náměty o vodě) v rámci Roku vody vyhlášeném UNESCO; 2004 - Zlidovělá duchovní píseň (mapující duchovní písně v lidové tradici), 2005 – Majstré (k jubileu festivalu - to nejlepší z uplynulých ročníků.), 2006 Kytice z národních písní (hudba národů a národností žijících v ČR a výročí sběratele Františka Bartoše), 2007 Od Hradišťa města (750.výročí založení města, jubilea primášů: Kubík, Staněk, Volavý, Petrů a cimbalisty J.Čecha)), 2008 Nástroje národů světa, 2009 Hudba Visegrádu, 2010 Slovanstvo ve svých zpěvech (a jubileum S.Dudíka), 2011 Prvéj a fčíl aneb proměny lidové hudby v čase, 2012 Hudba pod nohy aneb Jak se  k tanci hraje, 2013 Apollón a Pan aneb O nástrojích drnkacích a píšťalách.

Od ročníku 2006 je Festival hudebních nástrojů koncipován jako „Ozvěny Slavností vína“, na Slovácku největšího projektu Klubu kultury, spojeném se Dnem historických památek.

Ve městě Uherské Hradiště - centru etnografické oblasti Slovácka se každoročně pořádá mezinárodní festival hudebních nástrojů lidových muzik také díky silné a živé zdejší tradici lidových hudebníků. Charakteristickou součástí kulturně společenského života v místě a blízkém okolí je velké množství lidových muzik, kvalitativně nesrovnatelných s jinými oblastmi v České republice (např. Hradišťan, Kunovjan, cimbálové muziky J. Čecha, S.Gabriela, J.Marečka, Harafica, Dolina, Radošov, Burčáci, Mladí Burčáci, Lúčka, Cifra, Sudovjan, Pentla, Hudci Pondělníci, Ženičky, Pozdní sběr, Ohnica, Lintava, Bálešáci, Rubáš, muziky ZUŠ, muzika gymnázia atd.).

Značný vliv mají silné místní pěvecké a instrumentální individuality i tvůrčí vyjímečnost autorů uměleckých pořadů. Díky těmto skutečnostem vznikla v Uherském Hradišti potřeba prezentace hudebního folkloru v jeho různých historizujících i současných podobách. Základním kritériem je umělecké předvedení široké škály lidového instrumentáře z různých míst České republiky i etnik jiných národů.    

Festival lidových nástrojů v Uh. Hradišti je vzácnou příležitostí ozřejmovat a připomínat kořeny tradičního hudebního folklóru a srovnávat funkce a uplatnění nástrojů v těchto seskupeních různých kultur a národů.