Nonkonformní výstavu aktů spojených s poezií představili její autoři Miloš Tancibudek (fotografie) a Petr  Eiche (texty) v pátek 30. srpna v 18 hodin v Redutě.. Nevšední vernisáž doprovodila cimbálová muzika... Kolekci zejména černobílých velkoformátových fotografií můžete zhlédnout do 30. září 2019.

Jak se vidí:

Miloš Tancibudek

Vytrvale studuje Universitu života – meteorologii se specializací na pražské mlhy. Zkušený projektový manažer dal život mnoha utopiím, vč. výletu do temných koutů paralelního města či konfuze waltzu a čardáše v pražských tanečních.
Fotografie je jeho koníčkem od pěti let. Možná od šestnácti. Není si jist. Preferuje černobílé vidění, avšak neodmítá šeď a některé barevné odstíny. Spojení jeho radostného nadšení z tvorby se spontánními a tedy nevyumělkovanými střihy by mohlo vést až k podezření z patlalství, avšak jak Mistr praví, "netančit, jak sám pískám, je zbabělost".

Petr Eiche

Nejde o titul ani jméno. Není si zcela jist svou existencí, ale pokud je mezi námi, živí se možná jako novinář, jelikož nemá rád gramatiku. Pravidla podle jeho názoru zbytečně poutají jazyk. Rozmlouvá proto nejraději s maňáskem Arnoštem nejasného původu.

O verše se pokouší od sedmi let. Plazma vznikající v myslích reakcí zvuků nazývaných „slova“ jej, možná naneštěstí, nepřestala fascinovat. Při psaní nosí hned paruky představitelů Jamese Bonda, hned na sebe bere podobu popcornu, aby dostál své maximě "vše může být i jinak, a zase jinak".

Srdečně vás zveme na vernisáž a následnou výstavu!