Petr Raška (1982) pochází z Kyjova, v současné době žije a pracuje v Praze. Svá studia započal na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti v ateliéru malířství pod vedením akad. mal. Miroslava Maliny. Následné vysokoškolské studium ho přivedlo do ateliéru malířství akad. mal. Daniela Balabána, kde v roce 2007 absolvoval na Ostravské univerzitě v Ostravě. Zdejší ateliér umožnil začínajícímu autorovi navázat na již získané základy studia lidského těla a pod vedením D. Balabána, Eduarda Halberštáta nebo také Maria Kotrby toto zaujetí rozvíjet. Je členem Sdružení výtvarných umělců moravských (SVUM) Hodonín a pravidelně vystavuje a účastní se kolektivních výstav. Z posledních jmenujme například výstavy v Galerii Mlejn v Ostravě (2010), v Galerii Chagall v Ostravě (2008), Veselí nad Moravou (2015), Bzenecký podzim (2011) atd. Ve své tvorbě se zabývá převážně figurativními kompozicemi a malbou aktů. Expresivní formou, postupnou stylizací figur, portrétů a krajin se občas dostává až na pomezí abstrakce. Pro jeho tvorbu je typická výrazná barevnost, rázný tah štětcem, kladení několika vrstev, ploch a plánů přes sebe. Často se k jednotlivým kompozicím vrací a přetváří je. Náměty obrazů jsou velmi různorodé, nechává se inspirovat děním kolem sebe, literaturou, náboženskými motivy a častokrát ženským tělem. Jeho tvorba je častokrát vyjádřením vlastních psychických stavů a vnitřních pocitů. Výstava v Galerii Vladimíra Hrocha je jakýmsi průřezem jeho dosavadní malířskou tvorbou. Věnuje se ale rovněž kresbě, grafice a vytváření prostorových objektů.
„Formálně je v mých věcech cítit vliv symbolismu a jeho spojení s expresí a zájmem o vizualizaci psychických stavů. Ovlivnil mě také informel a abstraktní expresionismus s jeho zájmem o hmotu barvy a spojení nejrůznějších povrchů a materiálů a technik - hranice mezi malbou, kresbou, objektem a grafikou v podstatě nevnímám, jsou pro mě jen technické způsoby řešení hmoty v prostoru (virtuálním nebo reálném). Obsahová stránka mých prací je inspirována poznatky hlubinné psychologie, vztahu vědomí a nevědomí, Freudovou koncepcí protikladného působení pudu života a pudu smrti, Jungovou naukou o archetypech. Samotné kompozice vznikají značně intuitivně v režimu střídání psychického automatismu a vědomé analýzy a korekce (estetické úpravy a rozpoznání příběhu jednotlivého díla, nesoucí atributy osobního a kolektivního nevědomí).“
www.raska-petr.cz